KDYŽ SE ZTRATÍ RADOST. ÓM ŠANTI.
Pokora je opravdové tajemství duchovního života. Když ztělesňujeme pokoru, svůj život nepodceňujeme, ani nepřeceňujeme. Pokora je náš pocit zasvěcené jednoty s lidstvem. Skutečná pokora je rozšíření našeho vědomí. Soucit nepřichází z pocitu nadřazenosti. Než pomyslíme na soucit, musíme myslet na jednotu. Cítíme-li s někým jednotu, soucit přichází velice, velice snadno. Když pomáháme, soucítíme, otevíráme své srdce.
Odešel mi člověk nejbližší, láska k němu je ještě větší. Když mi teď moje mysl často nabízí myšlenky a obrazy velmi bolavé, říkám jí, děkuji za informaci, tohle už vím. Jsme božské bytosti, tak snad zvládneme svou mysl. Ať moc, síla a moudrost mé duše vnesou do mého života harmonii. Harmonie a soulad jsou mým cílem. Soulad se sebou, s přírodou, s lidmi i zvířaty, s celým vesmírem.
Zdá se, že žijeme v době, kdy se staré nepořádky hroutí. Zdá se, že je zviditelněna nespravedlnost. Mnozí prožíváme ztrátu a bolest. Jsou tu na chvíli těžší časy. Možná si připadáme jako roboti, kteří jen pracují a snaží se udržet svou energii a zdraví. Naštěstí nepřítelem všech nespravedlností a nesvobod je čas. Neodevzdávejme své kompetence a svou svobodu nikomu, život je příliš krátký, abychom dělali cokoliv, co nerozvíjí krásu naší duše.
Země svobody není okolo nás, není před námi, ale hluboko uvnitř nás. Vědění říká, že toto je správné a tamto je špatné. Moudrost koná správně a vyhýbá se špatnému. V duchovním světě moudrost znamená Světlo, osvěcující Světlo, Světlo, které přeměňuje.
„Naše planeta nepotřebuje víc úspěšných lidí.
Zoufale potřebuje ty, kteří tvoří mír, léčí, obnovují, vyprávějí příběhy a milují vše živé.“
Dalajláma
Kdo je spokojený? Ne ten, kdo má materiální bohatství v nezměrné míře. Kdo je spokojený? Ne ten, kdo vládne zemi. Kdo je spokojený? Ne ten, kdo předvádí zázraky. Jen ten je spokojený, kdo je v neustálém spojení se svým srdcem, se svým vnitřním kormidelníkem - se svou láskyplnou zářící bytostí, bytostí svobodnou a vznešenou.
Když s nikým nemluvíme, když pořád všechno nehodnotíme, když máme jednoduše zavřená ústa, jedná se o vnější ticho. Když nemluví ani mysl, když neustále nevytváří myšlenky, nápady, obavy, pochybnosti a starosti, jedná se o vnitřní ticho. Abychom zažili vnitřní ticho a následně pohodu, mír, všeobjímající lásku, musíme mysl utišit. Mysl umí být klidná a tichá, umí se stát mořem pokoje. Bez vnitřního ticha nemůžeme ve vnitřním životě dosáhnout uspokojivého pokroku. Pomáhají mantry, pomáhá příroda, pomáhá meditace.
Každý z nás má uvnitř sebe všechny božské vlastnosti. Abychom je objevili, musíme ztišit mysl a ponořit se do nitra.
Ať celou naší bytost zaplaví mír, inspirace a probuzení.
Ať naše kritické myšlení vystřídá myšlení povznášející. Ať máme vhled i nadhled.
P. R. a Sri Chinmoy