Jdi na obsah Jdi na menu
 


DUCHOVNÍ SÍLA RÁDŽAJÓGY 1

21. 9. 2017

1. Úvod

Rádžajóga je cesta, která rozvíjí vnitřní klenoty člověka. Rozvíjí božské vlastnosti, člověk se stává tvořitelem. Rádžajogín vládne sobě, svým myšlenkám, pocitům, smyslům, svému životu.

Jsem rádžajogín. Realizuji toto učení aktivně od roku 2004. Cvičím, medituji, zpívám mantry, léčím lidi rukama. S Bohem komunikuji od dětství, je to můj přítel, na všechno se ho ptám, vše mu svěřuji. Pravidla jama a nijama jsou srozumitelná, krásná, osvobozují. Vedu celkem 6 cvičení jógy týdně v Českých Budějovicích. Cvičím také taoistickou jógu - Čchi-kung. Nádherná energie, čisté světlo a přítomnost krásných bytostí mě baví.

Jóga je velký dar. Je použitelná v praktickém životě. Rozumím jí a přijímám tisíce let stará poselství: neubližovat, nelhat, nekrást, nehromadit-nezískávat majetek na úkor druhých, milovat Boha, pracovat na své čistotě, být spokojený, rozvíjet schopnost sebekontroly, studovat posvátná písma. I jógové mantry a jejich vibrace jsou dokonalé. Je krásné praktikovat duchovní pravidla jógy, cvičit, zpívat, meditovat, šířit pravdu, lásku i radost, laskavost. Největším darem jógy je napojení na léčivou sílu a uzdravení, komunikace s Bohem - se Světlem.

     2. HISTORIE RÁDŽAJÓGY

Slovo „jóga“ se poprvé objevuje v upanišadách Katha a Taittiríja sepsaných někdy ve druhé polovině 1. tisíciletí př. n. l. Jedná se o duchovní cvičení snažící se pomocí různých meditačních technik odkrýt Nejvyšší bytost, tedy skutečnou podstatu Já (átman), skrytou v hloubce jogínova srdce.

2.1  UPANIŠADY

Jde o filozofické a mystické texty pro nejpokročilejší žáky, předávané původně pouze ústně a tajně. Význam slova „upanišad“ je „sedět blízko čelem k někomu“. Tradice hovoří o sto osmi upanišadách. Ve skutečnosti jich bylo v období přibližně od roku 1000 př. n. l. do současnosti sepsáno přes dvěstě.

Moudrost upanišad – sanátana dharma – svatý zákon:

1. Existuje základní podstata vší existence „To“ Brahma, které je identické se základní lidskou podstatou „Já“ átman.

2. Pokud si živá bytost během života v lidském těle tuto skutečnost neuvědomí, bude její podstata nucena zrodit se znovu v dalším a dalším těle (samsára), dokud nedojde ke skutečnému poznání (osvícení) a osvobození se z koloběhu života a smrti (mókša).

3. Průběh života a činnost v daném těle ovlivní kvalitu příštího zrození (karma).

4. Cesta, která vede k osvobození, je především introspekce formou meditace (dhjána) a odpoutání se od světských a materiálních cílů. Tato cesta později dostane název jóga.

            Všeobecně vždy byla a je za jógu považována technika, činnost, názor či duchovní hodnota vycházející z indických tradic, které vedou člověka na cestě k přesahu sama sebe (transcendenci) a k osvobození (mókša) od pout utrpení (duhkha) a koloběhu života a smrti (samsára).

2.2 Buddhovo učení – „Vznešená osmidílná stezka“

Velmi podrobné informace o józe máme díky životu a dílu Siddhárthy Gautámy Buddhy (asi 563 – 483 př. n. l.), jehož dva první učitelé Arada Kalapa a Radraka Ramaputra jej učili i jogínské techniky.

Buddha a jeho následovníci pak vytvořili filozofický systém, jenž je blízký pravidlům rádžajógy.

Systém je založený na čtyřech vznešených pravdách a osmidílné vznešené stezce:

  1. Život je utrpení (duhkha).
  2. Vznik utrpení pochází ze lpění (tršna).
  3. Utrpení lze ukončit (duhkha niródha).
  4. K osvobození od utrpení vede „Vznešená osmidílná stezka“:

1. Čistý (pravý, správný) pohled – pochopení čtyř ušlechtilých pravd.

2. Čistý záměr – způsob jednání oproštěný od chtivosti, nenávisti, zaslepenosti a násilí.

3. Čistá řeč – vyhýbání se lhaní, pomlouvání, hrubé řeči a zbytečnému tlachání. Čistá řeč povzbuzuje druhé k správným činům.

4. Čisté jednání – nezabíjet, nekrást, zdržet se nedovoleného sexu a požívání drog a omamných látek.

5. Čisté žití – vykonávání takových činností, které neškodí druhým.

6. Čisté úsilí – vyhnout se neprospěšným stavům mysli. Udržovat užitečné myšlenky a pozitivní stav mysli.

7. Čisté uvědomování – přijímat věci tak, jak jsou. Je to sebeovládání i duševní vyrovnanost a spokojenost.

8. Čisté soustředění (samádhi) – praktikování meditačních technik. Vyvinutí dostatečné koncentrace a odpoutání mysli od všech nečistot, které je nezbytné pro následné dosažení vhledu do pravé skutečnosti.

            V Budhismu je samádhi samotným procesem meditace odpovídajícím pojmu dhjána v klasické józe. V jazyce pálí je to džhána (v budhistických textech překládáno jako vnor). Těchto vnorů je osm, každý následující je hlubší než předchozí.

 
 

 

Portrét



Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< březen / 2024 >>