Životní energie je obsažena v různých potravinách v různých hodnotách a může se také lišit u jednotlivých druhů podle místa, způsobu pěstování či doby zrání. Tato energie výrazně ubývá při dlouhém skladování a tepelném či průmyslovém zpracování.
Energetické vyzařování potravin se dnes již seriózně zkoumá na mnoha vědeckých pracovištích. V podstatě existují dvě možnosti zjišťování energetické bilance potravin. Pomocí přístrojů lze zjistit vlnovou délku tohoto záření, která se udává v rozmezí zhruba 0 - 10 000 nm (nanometrů).
Z tohoto hlediska se potraviny děli na čtyři skupiny:
I. stupeň kvality 6 500 až 10 000 nm
II. stupeň 3 000 až 6 500 nm
III. stupeň do 3 000 nm
IV. stupeň téměř 0 nm (tzv. mrtvé potraviny)
Druhá možnost měření kvality energie spočívá ve využití senzitivních jedinců. Ti jsou schopní zjistit hodnotu vyzařované energie jednotlivých potravin. K tomuto účelu se používá stupnice v dílcích. U průměrného člověka je možné naměřit energetickou hodnotu odpovídající 8 - 14 dílkům. Všechny potraviny s vyšší hodnotou představují z energetického hlediska přínos.
OBSAH ŽIVOTNÍ ENERGIE V POTRAVINÁCH
(orientační hodnoty)
mumio 28
mateří kašička 24
mlýnské ořechy 22
domácí med 22
vlašské ořechy 20
cibule 19
česnek 19
rýže natural 19
mrkev 18
jablko 18
švestka 18
ovesné vločky 18
obiloviny zrna 18
pšeničné otruby 18
müsli 18
paprika 17
květák 16
okurka 16
rajské jablíčko 16
hroznové víno 16
fazole 16
banán 15
pomeranč 15
brambory 15
mandarinka 14
čočka 14
hrách 14
celozrnná mouka 14
sójové maso 14
šípkový čaj 14
celozrnný chléb 12
rostlinný olej lisovaný za studena 12
sušená jablka 12
domácí džem 10
kyselé zelí 10
celozrnné těstoviny 10
bílá mouka 9
zeleninová sůl 8
rostlinný olej 7
vejce 7
mandarinkový kompot 7
obyčejný chléb 7
jogurt 6
mléko 6
rostlinný tuk 6
mořská sůl 5
tvaroh 5
těstoviny 5
rohlík 5
přírodní cukr 4
sádlo 4
maso 3
piškoty 3
párek 2
paštika 2
masová konzerva 2
želé bonbóny 2
bílý cukr 1
kuchyňská sůl 0
Marie Mihulová, Milan Svoboda (2008, str. 52 - 54)
